Imigrace

Imigrace (opak emigrace) je pojem, který obecně zahrnuje usazování obyvatel přicházejících ze zahraničí. Imigrace bývá v českém jazyce proto někdy označována jako přistěhovalectví. Imigranti jsou obyvatelé sousedních a jiných států, kteří hledají u nás uplatnění a emigrují z ekonomických, politických, náboženských nebo jiných důvodů.

Mezi ekonomické důvody imigrace patří především touha po lepší životní úrovni či vzdělání. Imigrantů a přistěhovalců, kteří hledají lepší uplatnění a imigrují z ekonomických důvodů, je patrně nejvíce, o málo menší skupinu imigrantů tvoří lidé, kteří opouštění svoji zemi z politických důvodů. V zemích, kde probíhá již nějakou dobu ozbrojený konflikt nebo občanská válka se mnoho místních obyvatel rozhodne pro opuštění svých domovů, útočiště hledají v jiných zemích.

Imigrační politika v České republice je dána zákony ČR i EU, především pak zákonem o pobytu cizinců (Zákon č. 326/1999 Sb.) a zákonem o zaměstnanosti (Zákon č. 435/2004 Sb.). Gestorem za problematiku mezinárodní migrace a mezinárodní ochrany v České republice, a to jak na úrovni legislativní, analytické i realizační je Ministerstvo vnitra ČR. V rámci ministerstva za tuto oblast zodpovídá odbor azylové a migrační politiky a rozsáhlé kompetence jsou samozřejmě svěřeny Policii České republiky. Odbor azylové a migrační politiky se specializuje na problematiku v oblasti mezinárodní ochrany, uprchlictví, vstupu a pobytu cizinců, koncepce integrace cizinců, státního integračního programu a schengenské spolupráce v rámci zemí Schengenského prostoru.

Imigrace a přistěhovalectví je problematika velice složitá a je nutné se jí plně věnovat, protože počet cizinců žijících v ČR se postupně zvyšuje a část cizinců se na území dlouhodobě nebo trvale usadila. Česká republika je tak postavena před nelehký úkol řešit otázky spojené s právním postavením imigrantů a vytvořit konkrétních podmínek pro jejich postupnou integraci do společnosti.