Imigrace

Masivní přiliv imigrantů může mít vliv především na trh práce, respektive výši nezaměstnanosti a velikostí reálných mezd. V případě analýzy dopadu imigrace na trh práce je třeba brát v úvahu rozdělení imigrantů na kvalifikovanou a nekvalifikovanou pracovní sílu. Takové rozdělení je možné podle úrovně odbornosti imigrantů, kdy ukazatelem odbornosti imigrantů může být dokončené vzdělání. Zatím co příliv nekvalifikovaných pracovních sil v podobě imigrantů se může jevit pro stát jako výhodné (bude zaplněn pracovní trh v oborech, které nechce starousedlík provádět), tak příchod kvalifikovaných imigrantů je obvykle chápán jako újma pro cílový stát a jeho obyvatele. Obecně se dá ale charakterizovat vliv imigrace na celkový trh práce v ČR jako nepatrný. V ojedinělých případech může sice vysoký nárůst imigrace způsobit snížení mezd, popř. zvýšení nezaměstnanosti, ale z dlouhodobého hlediska se jedná o jev jen dočasný.

Dalším odvětvím, kde se může nárůst imigrantů projevit je ekonomika cílového i transitního státu. Přesněji řečeno zvýšená imigrace může mít vliv na fiskální dopad imigrace pro státní rozpočet, jedná se o rozdíl mezi příjmy z daní imigrantů a výdaji na ně. Příjmová stránka pro státní rozpočet je dána daňovými poplatky příchozích imigrantů a naopak výdajová stránka jsou náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění imigrantů. U statistik podle fiskálního zisku či ztráty se musí postupovat velice opatrně, protože jsou nepřesné a jedná se jen o orientační a krátkodobý ukazatel.

Dopady a vliv imigrace na cílové a tranzitní země je nutné řešit z dlouhodobého hlediska a Česká republika se po vstupu do EU o tato řešení snaží. V rámci Evropské unie se podílí ČR na vytváření společné imigrační politiky, která by spočívala na principu jednotného přístupu – tedy nastavení stejných pravidel pro všechny členské státy (migranti se tedy nesnaží využít jiného přístupu v některých členských zemích). Dalším opatřením pro snížení dopadu imigrace je důsledné a přísné postihování nelegálních imigrantů.